Během pročítání povinné četby, učebnic, skript, poznámek, ale i během přijímacích zkoušek na SŠ i VŠ se často hraje o čas. Ti, co se rychleji orientují v textu mají rapidní náskok a větší pravděpodobnost úspěšnosti před čtenářskými „gurmány“, co očima text vychutnávají slovo po slovu a dávají si s jeho přečtením načas.

Rychločtení je výhoda na vaší straně

Čas neúprosně tlačí, představa té spousty sáhodlouhých textů před vámi pěkně znechucuje. Namísto soustředění na text se v té chvíli oddáváte stresu, že se to za tu krátkou dobu prostě nedá zvládnout. Kdo si zmiňovanou situací neprošel, jako by nebyl. O nevýhodách prokrastinace se přitom může mluvit jak dlouho a intenzivně chce, to odkládání věcí na později v nás prostě hnízdí už od nepaměti. Tak jak ten čas šibalsky obelstít?

Bez soustředění to nepůjde

Rychločtením se dá ušetřit na poměrně značné množství času. No vážně, ten čas se opravdu ušetřit dá, aniž byste se museli strachovat, že si po rychlém pročtení z textu nebudete nic nepamatovat. Klíčem je se ve vhodném prostředí, ve kterém vaši pozornost nebude nic vyrušovat, důkladně soustředit na text, do kterého jste se rozhodli pustit. Ať se jedná např. o text, který je součástí testu přijímacích zkoušek, nebo kapitolu v (ne)oblíbené knize/ učebnicích.

Předem text odsoudit = demotivovace

Je důležité daný text předem neodsuzovat. Nutností je sám sebe přesvědčit, že ten čas tomu teď budu věnovat a nebudu se rozptylovat něčím, co s textem úzce nesouvisí. „Tak tohle je vážně děs, už název té kapitoly, proč jsem si zrovna já musel(a) vybrat tenhle nepovinný předmět, mohl(a) jsem tušit, že mě to nebude bavit, za co mě trestáš, Bože“ (a podobné dovolávání se vyšší moci).

Jistěže s textem ve zmíněmém případě kapitoly ve školní učebnici ona připomínka souvisí, kdyby nebylo vašeho výběru, pak by se k vám skripta zřejmě do ruky nedostala. Ale… zkuste se do textu vžít. Nedemotivujte se předem, jinak ztratíte zájem si z textu něco odnést. Posudek textu si nechte až po jeho přečtení, během něj se pokuste pravidelně vstřebávat nové poznatky. Pro někoho možná překvapením, že i včasná motivace k přečtení textů může dodat potřebný pohon k rychlejšímu a zároveň efektivnějšímu čtení.

Prázdná místa – černé ovce textů

Konci řádku ani mezerám mezi slovy nevěnujte tolik času, ti požírači času si to ani nezaslouží, vy jimi jen ztrácíte třeba i stanovený dobu, do které musíte mít text přečtený. Na čtení prázdných míst může čtenář vyzrát takzvaným fixačním cvičením. Při něm oko pročítá řádku po řádce skupiny slov, které jsou rozprostřeny ve třech sloupcích. Formátování textu vám nedá na výběr; když se budete chtít dobrat k dalšímu sdělení bez toho, aniž byste vypadli z kontextu, pak vás to přiměje k tomu dostat se na ten následující řádek co nejdříve. Tak si oko postupem času zvykne na rychlejší sprint a nemá potřebu zasekávat se na konci řádku a lhostejně vyhlížet začátek toho dalšího.

Čtením jednoho slova to nekončí

Z prvního stupně základní školy si valná většina z nás odnesla schopnost přečíst psané slovo. Aby nás ta hora písmenek nezaskočila hned zpočátku, pokoušeli jsme se zprvu o přečtení jednoho písmena. Pokud jsme excelovali, přidalo se k němu další písmenko; v té chvíli jsme už uměli aktivně používat čtecí techniku po slabikách. A protože jsme se ani toho nezalekli, postoupili jsme ještě dál a pustili se do čtení slova o dvou a více písmenech. Naučili jsme se číst obstojně nahlas i potichu, pěkně slovo po slovu.

Ne každý z si však uvědomuje, že po absolvování zmíněného stádia čtení můžeme ještě trochu přitvrdit. Čtení slova po slovu je pro mozek a lidské oko odrazovým můstkem; slov, které jsme najednou schopni přečíst, je totiž víc, než jedno. Pokud oko chvíli potrénujeme, dvě, tři, čtyři slova přečíst najednou pro mozek nebude žádnou překážkou. A to by bylo, abychom se přes ta skripta neprokousali v rekordním čase a ještě si z toho něco nezapamatovali.

*Psáno pro Topzine.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *